Taková argumentace by mi snad i dávala smysl, kdyby ISP použití vlastního routeru neumožňoval vůbec. I ve full DS nebo v IPv4-only síti si může zákazník na vlastním routeru miskonfigurovat leccos a může se tahat s operátorem (který ho ale v takovém případě je oprávněn poslat do háje, protože pakliže je vše řádně zdokumentováno, je to opravdu problém zákazníka), ale z nějakého důvodu to v takových případech umožňováno je. Proč by zrovna pro DS-Lite měl takový argument platit? To nemusí být tak docela pravda, ne? Já tedy podle toho, co jsem si postupně o DS-Lite dostudoval, to chápu tak, že jeho použití subjekt přibližuje ke stavu, že může řešit v interní infra čistě IPv6, zatímco IPv4 pak řeší jen na pomezí mezi interní sítí a otevřeným internetem. Samozřejmě neříkám, že v této fázi už VF je - evidentně ne, když full DS tam stále v některých případech existuje - ale očekával bych, že z dlouhodobého hlediska toto bude cílem, protože řešit jeden IP stack bude ve finále jednodušší, spolehlivější a levnější než řešit dva.